„Když běžíš, je ti fajn. Zažíváš pocity radosti, poznáváš sebe i své limity. Doběhneš s úsměvem a víš, že součástí tebe jsou i Geny z Keni.“ To říká Míra Vlach, běžecký trenér z Ústí nad Labem, který založil populární tréninkovou skupinu Geni z Keni.
Míro, proč právě geny z Keni a ne třeba geny z Etiopie?
Mám pocit, že v roce 2013, se běžel Nike run v Praze a každý běžec si mohl na své startovní číslo umístit i nějaké vybrané motto. Protože jsem se závodu účastnil s přítelkyní, tak jsme doma vymýšleli různé slogany, až jsme se dopracovali ke sloganu „Máme geny z Keni“. Proč Keňa? To je jednoduché. Když se řekne hokej, představíte se Kanaďana. Keňa a její běžci jsou pro mě synonymem pro běh. Takže nám spojení ,,Máme geny z Keni“ přišlo tematické i vtipné. Pamatuji se, že na to v průběhu závodu reagovalo velké množství běžců, takže když jsem následně v roce 2018 přemýšlel, jak trénování uchopit nějak oficiálně, bylo o názvu jasno.
V tvé skupině jsou hlavně hobby běžci a mírně pokročilí závodníci. Netoužil jsi někdy trénovat někoho na vyšší úrovni? Dotáhnout nějakého běžce na fakt elitní časy?
Abych byl upřímný, cílovka mi vyhovuje, i když jistá výzva by to byla také. Pokud s někým spolupracuji, je pro mě klíčové, aby mezi námi panovala důvěra, dobře jsme si nastavili spolupráci a plnili dohodnuté postupy. Zároveň je třeba si uvědomit, že se snažím běžcům zdůrazňovat aspekt běhu jako prostředku pro zkvalitnění jejich života jak po stránce osobní (běh je zábava, psychohygiena, osobní rozvoj = poznání sama sebe), tak zdravotní. Pokud se někdo chce posunout na elitní časy, stává se běh jistou řeholí a jako všechny sporty na vrcholové úrovni dlouhodobý dopad na zdraví je diskutabilní.
Přes deset let jsi působil jako hokejbalový trenér mládeže, byl jsi u reprezentace, proč si nakonec přešel k trénování běhu?
Chybělo mi trénování, práce s lidmi. Když jsem pracoval jako trenér mládeže, případně u reprezentace, jednalo se o práci, která člověka vytížila na 5-6 dní v týdnu, bylo velmi obtížné to sladit s odpovídající prací. Následně se přidala rodina. Pokud to chcete dělat dobře, vkládat do trénování správnou energii, vzdělávat se, věnovat se odpovídající přípravě, musíte do toho investovat 100 % vás. Věděl jsem, že bych musel ubrat, nebýt na všech trénincích, rozdělit kompetence, dělat kompromisy… a to v daný moment rozhodlo. Částečně jsem si po těch 10 – 12 letech potřeboval i odpočinout. Dal jsem si od trénování pauzu. Sportoval jsem, běhal, trávil čas s rodinou, vzdělával se… Po čase mě oslovila myšlenka realizace běžeckých kurzů, nebyla tak časově náročná a zároveň lákavá. Postupně jsem si doplnil vzdělání a absolvoval nejvyšší trenérskou licenci pod Českým atletickým svazem v oblasti trenéra kondičního běhu. Kurzy jsou pravidelně vytížené a je úžasné jací lidé se zde potkávají. Je zde skvělá parta. Myslím, že v tomto směru mám obrovské štěstí.
Jaký vztah máš k jezeru Milada, kde proběhne náš závod Milada Run? Myslíš, že je to dobrá lokalita na běhání?
Milada je moc pěkné místo. Určitě by se dala dál rozvíjet a mrzí mě, že tomu tak do jisté míry není. V zimě to se vzduchem na Miladě není ideální s ohledem na přilehlou teplárnu, ale od jara do podzimu je to „ráj“. Variabilita cest i tras je výborná, jen se tu v létě nikde neschováte před slunkem. Nicméně na konání závod typu Milada Run je to prostě ideální!
Povedeš tréninkový běh před samotným Milada Run. Na co bys běžce nalákal? Co na tréninku zažijí, na co bude specializovaný?
Trénink proběhne 28. 5. 2024, tedy cca 10 dní před samotným závodem na Labské stezce. Proběhneme se, probereme předzávodní tipy a třeba si ten trénink i něčím zpestříme. Budu se těšit.
JAK SE PŘIPRAVIT NA MILADA RUN? Článek ZDE!
